Vítkovický holding Jana Světlíka: Na štíru s likviditou

1. October 2015, Média

ceskapozice.cz | 30.9.2015

Český podnikatel Jan Světlík po Obvodním soudu Prahy 1 chce, aby zrušil verdikt arbitrů, jenž přiřkl dalšímu miliardáři Davidu Beranovi necelé dvě miliardy korun, a než rozhodne, aby odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu. Údajně totiž uvedenou částkou v hotových penězích, jiných likvidních prostředcích ani jejím zlomkem nedisponuje.

Kde mám asi vzít necelé dvě miliardy? Ve zkratce takovou argumentaci zvolil u soudu přední český podnikatel Jan Světlík, vládce ostravského strojírenského holdingu Vítkovice. Tam bojuje proti svému úhlavnímu nepříteli, dalšímu miliardáři Davidu Beranovi, jemuž právě tuto částku přiřknul v boji o akcie Vítkovic  arbitrážní verdikt  z poloviny prázdnin.

Světlík po Obvodním soudu Prahy 1 chce dvě věci. Zrušit verdikt arbitrů Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře, který je podle ostravského magnáta vylhaný, a tudíž neplatný. Konkrétní důkaz soudu zatím ale nedodal. A než soud rozhodne, Světlík by rád, aby odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu. Splatnost vysouzených 1,69 miliardy i s úroky – celkem více než 1,8 miliardy korun – už vypršela. Světlík měl zaplatit tři dny poté, co nález vešel v platnost. Lhůta vypršela 9. září. Devastující efekt

„Žalobce pochopitelně nedisponuje v hotových penězích či jiných likvidních prostředcích ani zlomkem této částky. Výkon rozhodčího nálezu by si tak nevyhnutelně vyžádal prodej majetku žalobce,“ argumentují právníci strojírenského bosse, proč by měl soud vykonatelnost pozastavit. „Bezodkladný výkon předmětného rozhodčího nálezu by měl na žalobce devastující efekt,“ zdůrazňují v návrhu odkladu vykonatelnosti Světlíkovi zástupci

Podle nich by byl prodej pod tlakem navíc nevýhodný a především – šlo by o nevratný proces. Tedy v případě, že by Světlík následně vyhrál a rozhodčí verdikt by byl zrušen, nemohl by získat zpět majetek, který by teď musel prodat.

„Lze proto konstatovat, že bezodkladný výkon předmětného rozhodčího nálezu by měl na žalobce devastující efekt,“ zdůrazňují v návrhu odkladu vykonatelnosti Světlíkovi zástupci. Pokud mu soud nevyhoví, je běžný postup, že by částku složil do soudní úschovy, než by padl verdikt o platnosti arbitrážního nálezu.

Podobně to probíhalo v minulosti, když arbitrážní soud Světlíkovi přiznal právo na akcie Vítkovic, které držel Beran, s tím, že má svému soupeři zaplatit za jeho podíl asi 78 milionů korun. Beran verdikt napadl u obecného soudu a chtěl předběžné opatření, že akcie vydat do rozhodnutí nemusí. Soud mu nevyšel vstříc, a tak akcie putovaly do soudní úschovy. Další útoky

Čím déle bude Obvodní soud pro Prahu 1 o Světlíkově žalobě a návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodovat, tím větší prostor mají Beranovi právníci na přípravu dalších útoků na Světlíka. Ve hře je stále exekuce jeho majetku. Respektive alespoň jeho obstavení, aby se v mezičase nemohl svých aktiv zbavovat. Beran ovšem od začátku popírá, že by tímto směrem chtěl jít. „Nechci zničit pana Světlíka a už vůbec ne vítkovické podniky. Exekuce není na pořadu dne,“ prohlásil v den, kdy vstoupil arbitrážní verdikt v platnost.

Případná Světlíkova snaha sehnat narychlo peníze by se mohla dotknout i Vítkovic, které ostravský podnikatel z 95 procent ovládá. Jenže v situaci, kdy se holdingu zaměstnávajícímu přes sedm tisíc lidí nedaří úplně dobře řídit likviditu, bude si z něj majoritní vlastník jen s obtížemi vytahovat prostředky třeba v podobě dividendy. Čím déle bude Obvodní soud pro Prahu 1 o Světlíkově žalobě a návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodovat, tím větší prostor mají Beranovi právníci na přípravu dalších útoků na Světlíka

„Je to podvod na Jana Světlíka a likvidita skupiny Vítkovice Machinery Group s tím nemá nic společného. Pokud někdo konstruuje, že odškodné 1,69 miliardy z nezákonné arbitráže ohrožuje Vítkovice, je to nesmysl,“ odmítla veškeré dotazy LN na finanční stabilitu skupiny její mluvčí Eva Kijonková.

I veřejně dostupná čísla ovšem ukazují, že nějaký nečekaný zásah může hospodaření Vítkovic rozkolísat. Navenek se skupině daří. Koncem srpna zveřejnila výsledky hospodaření za loňský rok. Konsolidované tržby konglomerátu více než tří desítek firem se udržely za loňský rok na úrovni roku 2013, ve výši okolo 17 miliard korun. Provozní výsledek skupiny pak dosáhl 1,2 miliardy. „Konsolidovaný zisk za rok 2014 dosáhl téměř 400 milionů, což je meziroční růst o 250 milionů,“ pochlubil se Světlík. Tolik pozitivní informace. Pokles zůstatků na účtech

Z výroční zprávy jde ovšem vyčíst i méně lichotivá data, na která se zaměřují například financující banky.  V srdci konglomerátu, tedy ve Vítkovicích, a. s., klesají zůstatky na účtech, a to podstatně. Meziročně se snížily z 1,24 miliardy na 759 milionů korun.  A to přitom v loňském roce holding načerpal další provozní úvěry od bank ve výši zhruba půl miliardy korun.

Kritické pro budoucnost pak mohou být i vnitroskupinové dluhy neboli pohledávky jednotlivých firem z holdingu za dceřinými či sesterskými firmami. Ty v loňském roce, kdy se alespoň dle účetního zisku skupině tak dařilo, prudce narostly. Dle informací LN se zvýšily z předloňských 1,2 miliardy korun na bezmála 1,9 miliardy.

Jak se tedy podařilo při zhoršující se likviditě dosáhnout tak skvělého zisku? Účetně – a možnosti jsou v podstatě dvě: buď si holding příliš rychle zaúčtovává výnosy ze zakázek, které ještě třeba nejsou dokončené, nebo při zhoršené platební morálce zákazníků tvoří příliš nízké opravné položky. Obojí se v budoucnu projeví. Minimálně tím, že budou podnikům skupiny chybět peníze na rozjezd nových projektů, které by v budoucnu přinášely nové tržby, a tím udržely vysokou ziskovost. A to zase umějí trestat financující banky zvyšováním úroků u nových úvěrů nebo celkově odstřižením od financování. Konec v nedohlednu

Vraťme se ale ještě k souboji obou znesvářených byznysmenů – tedy Jana Světlíka a Davida Berana. Tento letitý spor totiž jistě neskončí, ať již bude rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 jakékoliv. Obě strany již investovaly do právních zastoupení desítky i stovky milionů korun a budou se chtít na soupeři „zahojit“. Letitý spor Jana Světlíka s Davidem Beranem jistě neskončí, ať již bude rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 jakékoliv. Obě strany již totiž investovaly do právních zastoupení desítky i stovky milionů korun a budou se chtít na soupeři „zahojit“.

Vše začalo v letech 2002 a 2003, když se Světlík rozhodl privatizovat strojírenskou část Vítkovic. Peníze mu dodali finančníci David Beran a Petr Novotný, kteří pak získali podíl v odstátněném podniku – Beran 45 procent, Novotný pět. Obchodní partneři se ovšem záhy poškorpili a Beran s Novotným se pokusili odprodat své podíly dalšímu byznysmenovi – Karlu Komárkovi mladšímu a jeho KKCG. A v tu chvíli začal dnes už více než desetiletý boj Světlíka a Berana. Novotného akcie Komárek drží a Světlíka z pozice menšinového akcionáře ostřeluje.

Světlík se u soudů domohl potvrzení, že má na Beranovy akcie předkupní právo. Arbitráž pak stanovila, že má zaplatit 78 milionů, což byla hodnota akcií podle původní akcionářské smlouvy. Titíž arbitři pak zamítli Beranův protinávrh, že má dostat až čtyři miliardy korun, což je škoda, která mu ztrátou akcií vzniká.

To však podle původního verdiktu lze rozsoudit, až se tak stane. Proto se Beran obrátil na druhou arbitráž, v níž vysoudil necelé dvě miliardy, o které dnes běží. Světlíkovi se mimochodem podařilo v době soudních bitev o akcie navýšit základní kapitál a Beranův podíl z původních 45 procent naředit na 11,5 procenta.

Média