Turecký puč ohrožuje český byznys

27. July 2016, Média

Hospodářské noviny | 27.7.2016

Problémy s výstavbou turecké elektrárny Adularya, které přivedly skupinu Vítkovice podnikatele Jana Světlíka do vážné krize, mají další pokračování. Po nezdařeném vojenském puči zatkla turecká policie v rámci čistek i nejvyšší vedení firmy, pro niž Světlík uhelnou elektrárnu staví. Dvanáct miliard korun, které na ni půjčila Česká exportní banka, je tak v ohrožení. Pokud by projekt zkrachoval, ztrátu by musela pokrýt státní exportní pojišťovna EGAP. „Je to vše velice čerstvé, chceme a musíme jednat s tureckou stranou,“ řekl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Včera odpoledne se kvůli tomu poprvé sešel s tureckým velvyslancem, věc začne řešit i česká ambasáda v Ankaře s tamními ministerstvy energetiky a spravedlnosti.
Čistky v Turecku začaly ihned po potlačení puče a během pouhých deseti dnů dopadly podle odhadů na 60 tisíc lidí. Režim prezidenta Recepa Erdogana jde po stoupencích duchovního Fethullaha Gülena, jehož ze zosnování puče viní.
Právě z podpory tohoto klerika byli obviněni i vrcholoví manažeři společnosti Naksan Holding, pro kterou Světlíkova firma pracuje a již vlastní rodina Nakibogluových. Tři členové představenstva skončili podle tureckých médií ve vazbě, jednoho z nich zadrželi přímo na palubě letadla po přistání v Turecku. Další tři se před úřady radši skrývají v zahraničí. Do Naksan Holdingu byl vzápětí dosazen vládní inspektor, který bude na fungování firmy dohlížet.

Česká strana – tedy firma a stát, který investici financuje – je zatím ve vyjádřeních ke vzniklé situaci opatrná. „Jediné zprávy, které nyní máme, jsou z tureckých médií. Nechceme tedy spekulovat, co se bude dít,“ říká Jiří Skuhra, šéf společnosti Vítkovice Power Engineering, která patří do Světlíkovy skupiny a stavbu zaštiťuje. „Nechci tu malovat na zeď nějaké černé scénáře, a tím je přivolat. Jaké budou mít kroky turecké vlády dopady, tedy neřeknu. Zdá se ale, že nejlepší variantou pro všechny zúčastněné by bylo tento projekt dokončit, a zabránit tak negativním dopadům na státní rozpočet,“ říká náměstek Tlapa. S tím, že je na odpovědi příliš brzy, nechtěl situaci komentovat ani generální ředitel České exportní banky Karel Bureš.
Banka má nyní v Turecku proinvestováno téměř 12 miliard korun, což je zdaleka největší půjčka, kterou v posledních letech poskytla. Při exportním financování se navíc peníze nepůjčují českému vývozci, ale zahraničnímu investorovi, který je postupně dodavatelům stavebních prací vyplácí. Projekt Adularyi navíc patří do kategorie rizikových již delší dobu. Právě turecká elektrárna přivedla Vítkovice Power Engineering na pokraj krachu.
Česká firma dostavěla první blok s více než dvouletým zpožděním, druhý ještě nestojí a stavbu provázejí technické problémy. Obě strany se nyní třeba hádají, kdo může za to, že kotel byl vyrobený na jiný typ uhlí, než které se v něm má spalovat. S Turky se Vítkovice také dohadují o zaplacení dodatečných prací, navíc část peněz dostanou až po dokončení celé elektrárny. Kromě toho jim stále hrozí, že vůči nim turecký zákazník uplatní 700milionovou pokutu za prodlení. Ostravská firma kvůli tomu už čtvrt roku čelí insolvenčnímu řízení – svým dodavatelům dluží na fakturách po splatnosti více než 1,2 miliardy korun.
Tak velkou elektrárnu, jako je Adularya, Vítkovice nikdy předtím nestavěly, což zavinilo zpoždění i další potíže. Podle mluvčí státní exportní pojišťovny EGAP Hany Hikelové ale mnohé problémy způsobila i turecká firma. „V poslední době bylo zřejmé, že Naksan Holding není manažersky ani finančně schopen uvést tento významný česko-turecký projekt do provozu,“ prohlásila s tím, že Turci měli například potíže shánět další peníze.

Média