Světlíkovým Vítkovicím se zadrhl projekt elektrárny v Turecku, mohou na něm tratit stovky milionů

7. August 2015, Média

Hospodářské noviny | 6.8.2015

Stavba elektrárny v Turecku měla být pro skupinu Vítkovice vstupem do velké energetiky. Projekt Yunus Emre společnosti Adularya za 14 miliard korun je totiž vůbec první v její moderní historii, kterou má největší strojírenská skupina v Česku postavit jako generální dodavatel. Namísto vysokých zisků můžou ale Vítkovice ostravského podnikatele Jana Světlíka v Turecku pořádně tratit.
Elektrárna totiž stále není hotová, i když měla teoreticky již rok a půl vyrábět. Částečně za to může nezkušenost Vítkovic s podobnými projekty, z velké části ale i spory o vícepráce v hodnotě až 450 milionů korun, které turecká strana odmítá proplatit. Za prodlení navíc Vítkovicím teoreticky hrozí až 700milionová pokuta a dalších zhruba 190 milionů korun české firmě turecký stát dluží na DPH. Výsledná suma za tato rizika tak překračuje 1,3 miliardy korun.
Příliš růžově podle několika zdrojů HN nevypadá ani optimistický scénář. Pokud totiž vše pojede podle plánu a první ze dvou 145megawattových bloků se spustí letos v září, ziskově bude projekt pro Vítkovice na nule, ale spíše v mírné ztrátě. Jakékoliv prodlužování totiž stojí miliony korun. Vše prý jede podle plánu Podle mluvčí Vítkovic Evy Kijonkové je ale v Turecku vše v pořádku, což měla potvrdit i nedávná cesta majitele skupiny Jana Světlíka ve společnosti zástupců České exportní banky a pojišťovny EGAP, které projekt z velké části financovaly. „V rámci kontroly bylo zjištěno, že vše probíhá v souladu s dohodnutým termínem pro zahájení zkušebního provozu prvního bloku elektrárny,“ říká Kijonková. Finanční aspekty kontraktu však již komentovat nechce.
Poslední schválený a podepsaný termín, který stále platí, je ale konec února 2015. Na podpisu nového dodatku, který by vyloučil možnost 700milionové pokuty, se strany stále nemohou shodnout.
Firma Adularya, pokud se tak rozhodne, má stále právo požadovat po Vítkovicích penále ve výši pěti procent z hodnoty kontraktu. Podle dokumentů, které mají HN k dispozici, o případné pokutě v Turecku vyjednával i ministr průmyslu Jan Mládek při své jarní návštěvě.
Podle Vítkovic je to ale jen „takové co by kdyby“ a reálná hrozba prý příliš neexistuje. Pokud by k něčemu podobnému došlo, přišla by na řadu arbitráž.
Na dotazy HN, zda Adularya plánuje pokutu uplatňovat, turecká firma neodpověděla. Její vztahy s ostravskou společností ale nejsou zrovna ideální. Může za to nejen zmiňované zpoždění, ale hlavně zmíněné vícepráce, kvůli kterým k němu částečně došlo. Jejich hodnota postupně narostla téměř až na půl miliardy korun.
Adularya je ale odmítá zaplatit, podle Vítkovic jsou přitom ustanoveny ve smlouvě, a to i včetně arbitra, který má jejich oprávněnost posoudit. A když nezaplatila Adularya, tak je Vítkovice dál neproplatily tamním subdodavatelům. Podle české strany se mělo často jednat o firmy spjaté s bývalým vedením Adularye, které měly ve snaze získat zakázku své nabídky úmyslně podstřelit. Vedení si pak nezajistilo dostatečně vysoké financování a nyní jednoduše nemá Vítkovicím z čeho platit. „Turci sami vědí, že je vina i na jejich straně,“ popisuje situaci zdroj HN obeznámený se situací na místě, který nechtěl být jmenován.
A dodává: „Kromě nezkušenosti Vítkovic s takto rozsáhlým projektem hráli svoji roli i zmiňovaní subdodavatelé. Byly tam případy, kdy firma něco postavila špatně, byla upozorněna a požádána o nápravu. Oni své pochybení ale odmítli a jejich 600 dělníků pak ostentativně nepřišlo několik dní na stavbu.“
Spory o proplácení víceprací loni dokonce vedly k tomu, že Česká exportní banka loni na jaře na několik měsíců zastavila financování celého projektu.
K Turecku se přidal Beran Největší strojírenská firma v České republice přitom loni dle zveřejněných výsledků zažila dobrý rok. Obrat firmy se pohybuje okolo 25 miliard korun a jen za loňský rok celá skupina, která hlavně v Ostravě zaměstnává přes osm tisíc zaměstnanců, vydělala 479 milionů korun.
Před dvěma týdny ale Světlík řešil další komplikaci. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře rozhodl, že má po deseti letech sporů o podíl ve Vítkovicích zaplatit podnikateli Davidu Beranovi 1,69 miliardy korun. Světlík to ale odmítá a na dva rozhodce a Berana, majitele firmy Profi Credit, podal trestní oznámení.

700 mil. Kč je případné penále, které může turecká strana nárokovat kvůli zpoždění stavby elektrárny. O dalších 450 milionů korun se s Vítkovicemi přou na vícepracích. 14 mld. Kč je v přepočtu cena za stavbu turecké elektrárny Yunus Emre, kde Vítkovice působí jako generální dodavatel. Mimo to ale dodávají i klíčové komponenty, jako jsou kotle, dopravníky, drtiče nebo membránové stěny.

Média