Světlíkova firma má potíže

1. March 2016, Média

Hospodářské noviny | 16.12.2015

VÍTKOVICE POWER ENGINEERING DLUŽÍ SVÝM DODAVATELŮM STOVKY MILIONŮ PO SPLATNOSTI. VELKOU ROLI V TOM HRAJE PROBLÉMOVÝ PROJEKT V TURECKU.

Miliardář Jan Světlík zakládal Vítkovice Power Engineering s vizí dělat velké projekty v energetice. A zpočátku se mu to dařilo. Podílel se na stomiliardové přestavbě uhelné flotily ČEZ, dodával do zahraničí, firma relativně vydělávala. Z trhu ale pomalu začínají přicházet signály, že na tom není finančně tak dobře, jak se mohlo původně zdát.
Vítkovice Power Engineering (VPE) jsou přitom důležitou firmou ostravské skupiny. Šest miliard obratu tvoří třetinu tržeb celých Vítkovic Jana Světlíka a její sesterské společnosti přes ni dodávají do společných projektů po celém světě. Spousta z nich, včetně čtrnáctimiliardové elektrárny Adularya v Turecku, navíc získala státní financování. A se šestnácti stovkami zaměstnanců patří VPE i k důležitým zaměstnavatelům v regionu.

Situace se zhoršuje

Stále více subdodavatelů nicméně tvrdí, že jim firma platí s čím dál větším zpožděním a někdy musí na deseti- i stamilionové sumy čekat více než rok. Mluvčí Vítkovic Eva Kijonková nepopírá, že firma někdy platí se zpožděním. Říká nicméně, že stejně tak neplatí jiné podniky VPE.
„Jedná se o živé případy, kde jsou na jedné straně závazky a na druhé pohledávky. A pokud se táhne splácení pohledávek, může se to promítnout i do toho, že některé naše závazky jsou po splatnosti. Vše průběžně řešíme, jsme ale soukromá firma a nehodláme i kvůli obchodním tajemstvím, která nás vážou, komentovat jednotlivé detaily,“ říká Eva Kijonková.
Po analýze výročních zpráv HN nicméně zjistily, že tomu tak úplně není. Firmy sice Vítkovicím dluží nemalé sumy, ty jsou ale výrazně nižší a jejich tempo růstu pomalejší, než je tomu u závazků vůči jejím věřitelům.
Zatímco pohledávky firmy Vítkovice Power Engineering za neplatícími společnostmi se za uplynulé dva roky zvýšily zhruba o 140 procent na 509 milionů korun, závazky po lhůtě splatnosti, tedy kolik měly VPE zaplatit svým dodavatelům a ještě tak neučinily, vzrostly více než čtyřnásobně téměř na 770 milionů.
Zda se situace v letošním roce zlepšila, nebo naopak schopnost Vítkovic platit dodavatelům ještě více upadala, nechce Kijonková upřesnit. Hlasy z trhu ale hovoří vcelku jasně.

Neberou nám telefony

HN oslovily více než desítku dodavatelských firem, které s VPE dlouhodobě spolupracují. Všechny odmítly kvůli obchodnímu tajemství i obavě z poškození vztahů hovořit bez příslibu anonymity, HN nicméně jejich jména znají.
Těmto společnostem, mezi něž patří drobní dodavatelé i strojírenskoinženýrští obři, dluží VPE celkově několik stovek milionů korun. Většinou půl roku a déle po lhůtě splatnosti, někdy ovšem i více než rok. „Už nevíme, co s tím dělat. Hlavně se začínáme bát, jak to s celými Vítkovicemi dopadne,“ shrnuje své pocity zástupce jednoho z největších věřitelů, jehož pohledávky se mají pohybovat v nízkých stovkách milionů korun.
„Naší firmě dluží přes rok několik stovek tisíc korun. Urgoval jsem pohledávku dvakrát u finančního ředitele, ale neberou nám telefony, podle sekretářek mají stále jednání, nereagují ani na e-maily,“ popisuje svoje zkušenosti tentokrát menší strojírenská firma.
Největším projektem, kde firma Vítkovice Power Engineering figuruje jako hlavní dodavatel, je výstavba turecké elektrárny Adularya za 14 miliard korun. Financování zde poskytly státní Česká exportní banka a pojišťovna EGAP. Právě Adularya je věřiteli VPE nejčastěji uváděna jako důvod, proč jim ostravská firma neplatí. Elektrárna měla být již více než dva roky hotová, stále ale neběží. I sám Světlík pro HN v létě přiznal, že může celý projekt skončit ve ztrátě a že si možná Vítkovice vzaly příliš velké sousto.
„Všichni vědí, že má projekt velké zpoždění. Naskakují tam vícenáklady a ty musí někdo hradit. A Vítkovice je očividně nehradí,“ míní šéf jedné velké české inženýrské firmy, které VPE dluží desítky milionů korun.
V čem je u turecké elektrárny problém, nechce ani mluvčí Vítkovic, ani Česká exportní banka komentovat. Podle Kijonkové jsou za zpožděním i chyby na turecké straně, ČEB jen všeobecně hovoří o porušování úvěrových podmínek.
Jde však minimálně o dvě položky za stovky milionů korun. Spory se vedly o vícepráce, které se měly vyšplhat asi na 450 milionů. Ale Turci je odmítají uznat s tím, že se jedná jen o nárůst nákladů z prodlení. S Turky se navíc Češi přou i o 153 milionů korun coby vratku DPH. Za tu byl na jaře v Ankaře intervenovat i ministr průmyslu Jan Mládek, peníze ale stále nepřišly.

Média