Ostravský magnát chce po státu půl miliardy

20. September 2015, Média

Lidové noviny | 12.9.2015

Majitel Vítkovic Světlík tvrdí, že se státní pokladna neoprávněně obohatila na úkor jeho podniku

Jan Světlík je svým zjevem ztělesněním představy blahobytného průmyslníka z první republiky. Navíc má dobré kontakty do nejvyšší politiky, jeho přítel Miloš Zeman mu udělil i státní vyznamenání za výjimečné přispění k rozvoji ekonomiky. A buduje si image toho, kdo vydělané peníze vrací „svému“ regionu, tedy Ostravsku. Idylický obrázek kazí spor se státem, v němž byznysmen požaduje stamiliony korun. A v případě prohry státu by si Světlík vlastně „vyzvedl“ sumu, již při privatizaci za strojírenský holding Vítkovice zaplatil.

Rozhodne Nejvyšší soud

Kauza, která před veřejností zůstávala až dosud skryta, se táhne už z dob záchrany a privatizace Vítkovic na přelomu tisíciletí. Strojírenský holding v ní po státu požaduje navrácení splátek úvěrů, které inkasovala podle něj neoprávněně Česká konsolidační agentura. Základní částky jsou dvě – bezmála 370 milionů korun a 909 tisíc eur. K tomu je pak potřeba připočíst úroky, jež se v takových případech pohybují běžně kolem osmi procent ročně, takže celkem jde o více než půl miliardy korun.
Podle informací LN zatím ve při vítězí stát zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, když má v ruce pravomocné rozhodnutí odvolacího městského soudu, že platit nemusí. Jenže Vítkovice se obrátily na Nejvyšší soud, který jim už jednou dal naopak za pravdu.
„Spor trvá velmi dlouho a vznikl nešťastně v době privatizace. Prvoinstanční soudy nižších stupňů vůbec nepochopily jeho podstatu a soustředily se spíše na nepodstatné otázky, proto dospěl znovu až k Nejvyššímu soudu, který Vítkovicím již jednou vyhověl,“ potvrdila LN mluvčí holdingu Vítkovice Eva Kijonková.

Privatizace za 400 milionů

Pravdu má v tom, že stát vítězí zejména díky tomu, že soudy dávají za pravdu jeho interpretaci, že Vítkovice podaly žalobu v dubnu roku 2006 pozdě.

Ostravský magnát chce po státu půlmiliardu

Za připomenutí stojí fakt, že Světlík se svým podnikem Lahvárna Ostrava (dnes Vítkovice Holding) privatizoval strojírenské Vítkovice v roce 2003 za cenu 402 milionů korun. Podařilo se mu je nastartovat a dnes jde o podnik s obratem okolo deseti miliard a posledním vykázaným ziskem okolo čtyř stovek milionů.

Stará historie

„Doufáme, že brzy uděláme tečku za sporem. Rádi bychom se dobrali smírného řešení se státem,“ doplnila vítkovická mluvčí Kijonková
Pro pochopení sporu se státem je třeba vrátit se dokonce až do poloviny devadesátých let. Tehdy si státní podnik Vítkovice nabral rozsáhlé půjčky od bank. V roce 2000 po první neúspěšné manažerské privatizaci holdingu se stát vrhl na záchranu ostravského konglomerátu.
Vítkovice byly jedním z mála podniků, které tehdy prošly tak zvaným vyrovnáním podle zákona o konkurzu a vyrovnání. Šlo v podstatě o předchůdce dnešní reorganizace, v níž se věřitelé vzdají velké části dluhu a umožní podniku přežít namísto, aby skončil bankrotem.
Česká konsolidační agentura do vyrovnání přihlásila postupně pohledávky z úvěrů ve výši 3,75 miliardy korun, které u ní skončily po ozdravování českých bank a pádu Investiční a Poštovní banky. Většina dluhu měla být odpuštěna a splácet měly Vítkovice už jen část podle dohody z vyrovnání. Což plnily a do konce roku 2003 poslaly konsolidační agentuře přes 422 milionů a 909 tisíc eur.

Žaloba prý přišla pozdě

Když stát pak právě v roce 2003 Vítkovice privatizoval, prodával je za 400 milionů včetně svých pohledávek za 2,7 miliardy vůči strojírenskému podniku. Světlíkovi právníci ovšem pohledávky následně analyzovali a zjistili, že díky vyrovnání z nich valná část zanikla. Po přepočítání si činí nárok na vrácení 369 milionů a také 909 tisíc eur.
Žaloba pak padla v roce 2006. Podle právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pozdě. A to proto, že jde v případě vyrovnání o vztah, který má být posuzován podle občanského zákoníku, kde byla stanovena dvouletá promlčecí lhůta.
Vítkovice naopak trvají na tom, že vzhledem k tomu, že jsou ve hře úvěrové smlouvy, musí se postupovat podle obchodního zákoníku, a to se čtyřletým promlčením. S výkladem státu se ztotožnily soudy jak prvního, tak druhého stupně. A tak bude rozhodovat Nejvyšší soud.
Ten se již případu jednou věnoval a vynesl verdikt v prosinci 2011 po prvním neúspěšném tažení Světlíka u nižších instancí. Tehdy mu dal za pravdu, že soudy rozhodovaly na špatném právním základě a musí projednat celou věc znovu a hlavně ji pořádně zdůvodnit. Pak právě přišli zástupci státu smyšlenkou promlčení, a tak soudy vlastně celou záležitost smetly ze stolu bez projednání toho, zda se skutečně stát obohatil, nebo ne.

Dvoumiliardový trabl

Bitva se tak povede dál. A ačkoliv je Světlík kvůli sporům s bývalými obchodními partnery o akcie vítkovického holdingu u arbitráží jako doma, na stát tuto taktiku v případě prohry neplánuje použít. „Museli udělat všechny právní kroky, ale rozhodně nebudeme věc řešit žádnou mezinárodní arbitráží,“ dušuje se Světlíkova mluvčí Kijonková.
Mimochodem právě spory s bývalými spolupracovníky jsou to, co teď Světlíka tíží nejvíce. Aktuálně totiž nabylo právní moci rozhodnutí arbitrážního soudu, podle nějž má finančníkovi Davidu Beranovi Světlík zaplatit bezmála dvě miliardy korun. Jde právě o bitvu pocházející z dob privatizace Vítkovic, kterou Světlíkovi Beran pomáhal financovat.

Média