Elektrárna Yunus Emre je pro ČEB miliardový megaprůšvih

11. October 2016, Média

Lidové noviny | 11.10.2016

Seznam potíží České exportní banky (ČEB), která poskytuje úvěry na projekty tuzemských vývozců, narůstá. Již několik měsíců visí nad státní kasou svízel týkající se zprovoznění elektrárny v tureckém Yunus Emre. Kvůli zakázce, kterou měla na starosti společnost Vítkovice Machinery Group, hrozí, že český stát bude muset za projekt zaplatit až 15 miliard korun. Jak zjistily LN, situací se zabývá i premiér Bohuslav Sobotka. V projektu se nyní hraje o to, jak již postavená elektrárna přežije letošní zimu. Za zakonzervování je přitom potřeba zaplatit dalších několik desítek milionů korun. Turci odmítají za dodávku platit, neboť podle nich neodpovídá původní specifikaci. Část vítkovického impéria miliardáře Jana Světlíka se přitom potácí ve finančních potížích. Podle MF Dnes uvažuje stát, že by mohla projekt dokončit Škoda Praha, která je součástí skupiny ČEZ.

Dění nabralo spád i na české straně. Počátkem října se podle informací LN ocitl generální ředitel ČEB Karel Bureš jen krůček od odvolání. Na jednom z posledních zasedání dozorčí rady České exportní banky (ČEB) bylo živo. Čtyři ze šesti členů rady byli připraveni vyzvat generálního ředitele banky Karla Bureše k rezignaci. Tlak na odvolání manažera LN potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje ze státní správy.
Nespokojenost s vedením klíčové proexportní instituce státu připustilo ministerstvo zemědělství, které ovládá část akcionářských práv banky. „Zatím (zástupce resortu) podpořil jen návrh na otevření diskuse o tom, zda by nebylo vhodné udělat změny ve vedení banky,“ uvedla Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství. Z toho ale podle ní neplyne, že k nějakým změnám automaticky dojde. „Nyní se o této věci teprve diskutuje,“ dodala. Návrh na Burešův odchod podpořili kromě zástupce resortu zemědělství také ministerstva financí a zahraničních věcí. Zastánci změn však narazili na odpor resortu průmyslu. Tyto čtyři úřady přitom dohromady ovládají banku, která poskytuje mnohamiliardové úvěry pro české vývozce.

Nevýhodné úvěry z minula

Banka, kterou Bureš vede od poloviny roku 2014, v současnosti prodělává velmi složité období. Musí se vypořádat s nevýhodnými úvěry z minulosti. O některé se zajímá i policie. A objevil se ještě jeden aktuální průšvih – projekt elektrárny v tureckém Yunus Emre. V něm už dnes hrozí Česku ztráta až 15 miliard korun. Vedení banky v této situaci nemá ani podporu dozorčí rady. Množství problémů narůstá geometrickou řadou. Podle informací LN dění v bance, která podléhá přísné regulaci, sleduje Česká národní banka (ČNB).
„Jednání dozorčí rady jsou neveřejná a Česká exportní banka se k nim z tohoto důvodu nemůže nijak vyjadřovat,“ nechtěl komentovat možnou personální výměnu Martin Jaroš z Ewing Public Relations, který za banku komunikuje.
O situaci v bance se ještě bude na vládní úrovni mluvit. Koncem října má proběhnout porada ekonomických ministrů. Ty momentálně zajímá, jak rozhýbat zmražený projekt elektrárny v Turecku, který hrozí pořádnou dírou do státního rozpočtu. Úvěr ČEB je totiž jištěn Exportní a garanční pojišťovnou (EGAP), která patří rovněž pod stát. Úvěr poskytla ČEB turecké společnosti Adularya. Ta ale kvůli problémům se spuštěním elektrárny nesplácí.

Horký brambor

Turci Čechům vyčítají, že příliš prosazovali, aby se dodavatelem stavby stal strojírenský kolos z Vítkovic, který se sám ocitl v potížích. Společnost podle nich dodala vadné kotle, které nedokážou kvalitně spalovat uhlí z nedalekého dolu. Úvěr přitom chtěli Turci splácet z vyrobené elektřiny. Dodavatel naopak viní z nekvalitně předložených vzorků uhlí Turky. Obchodní případ proto doprovází intenzivní diplomatická výměna s nejistým výsledkem.

Miliardový megaprůšvih

* Česká exportní banka (ČEB) patří mezi klíčové nástroje státu na podporu domácích vývozců.

* Jejím momentálně nejvýznamnějším projektem, který se potácí v problémech, je zprovoznění turecké elektrárny Adularya.

* Banka na projekt poskytla úvěr ve výši 11 miliard korun. Celkově se však hovoří o ztrátě až 15 miliard.

* Turci totiž nesplácejí úvěr, jenž se měl uhradit z prodeje vyrobené elektřiny. Důvodem nesplácení je fakt, že kotle dodané na stavbu nejsou schopné spalovat uhlí z místního dolu.

* Dodavatel stavby Vítkovice Machinery Group (VMG) miliardáře Jana Světlíka (na snímku) se ocitl v úpadku. Jen na zakonzervování projektu přes zimu je potřeba 32 milionů korun.

* Po neúspěšném vnitrostátním puči na prezidenta Recepa Erdogana, do kterého byli údajně zapojeni turečtí majitelé elektrárny, turecký stát elektrárnu znárodnil.

Média